Představení založené na jídle zkoumá tělo jako místo transformace, které je utvářeno prvky, rituály a úkony výživy. Dílo čerpá inspiraci z ájurvédských principů, společného vaření a modelovacích procesů a zve účastníky k intimní výměně: modelování, krmení sebe i všech navzájem, a to jako gesto péče, které přesahuje konvenční formy stolování. Prostřednictvím smyslového zapojení a kolektivní účasti představení zkoumá neviditelné otisky, které na sobě navzájem zanecháváme - dotykem, stravováním, skrze rituál v procesu tvorby.

Jídlo se stává prodloužením těla, formovaným do pomíjivých forem, které se pečou, macerují, rozpouštějí, vypařují nebo rozpadají na popel. Společné jídlo se stává rituálem rozpuštění - co po něm zůstane a co se vstřebá? Jak jídlo formuje nejen tělo, ale i vzpomínku, kterou nese?

V prostředí starého sochařského ateliéru se toto představení založené na jídle odehrává prostřednictvím řady smyslových setkání. Každé stanoviště vyzývá účastníky, aby se zapojili do jiného způsobu přeměny ingrediencí - dotykem, teplem, kvašením, rozpouštěním nebo vzduchem. Vaření se stává gestem rovnováhy, které utváří chutě stejně jako samotné tělo.

Účastníci procházejí přípravou, ochutnáváním a krmením a objevují, jak se mění textury, prohlubují chutě a rozpouští hmota. Představení je intimní i kolektivní zároveň – je to prostor, kde se výživa nejen konzumuje, ale také vyměňuje, kde se jídlo stává prostředkem pro spojení, vzpomínky a transformaci.

Součástí této události bude i krátká audiovizuální esej s názvem The Deep Wings, jejíž autorkou je Suraia Abud, která společně s Heidi Hornáčkovou a Asli Hatipoğlu (které budou na místě a provedou vás performativní hostinou) strávila na podzim 2024 dvoutýdenní rezidenci na jihu Čech v REZI.DANCE Komařice. Jedná se o tvůrčí návrh, který zve diváka na emocionální cestu krajinou, jídlem a zážitky prožitými během podzimu v této jihočeské vesnici.

Jak se vytvářejí emocionální vazby napříč jídlem, územím a lidmi? Je to snad vztah, který nás živí?

Performativní hostina proběhne v angličtině.

Tvůrčí tým

Koncept: Aslı Hatipoğlu (TR/TH), Heidi Hornáčková (CZ) a Suraia Abud (LB/UY)

Na místě účinkují a hostinu připravují: Aslı Hatipoğlu, Heidi Hornáčková

Video esej: Suraia Abud

Financováno Evropskou unií. Vyjádřené názory a stanoviska jsou však pouze názory a stanoviska autora (autorů) a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie nebo Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA). Evropská unie ani EACEA za ně nemohou nést odpovědnost.

Heidi Hornáčková je umělkyně, performerka, kuchařka, pekařka a kurátorka pracující v České republice a v zahraničí. Ve svých projektech využívá jídlo jako zprostředkovatele sdíleného momentu. Pracuje v oblasti současného vizuálního umění a experimentálního divadla. Proces sdílení jídla vnímá jako unikátní vzájemný zážitek v časoprostoru, umocňující kolektivní paměť i potenciál zkoumat naše vnímání. Za užití jídla jako hravého a komunitního jmenovatele vytváří Heidi prostor pro novodobá i tradiční, mezilidská i mezidruhová setkání.

Asli Hatipoğlu se soustředí na mezioborové společenské projekty: participativní večeře a instalace kurátorované na pozadí dějin kulinářství a zemědělské politiky. Poukazuje na proměnu našeho vztahu k jídlu. Od mikroskopických bakterií a kvasnic k ochočeným bourcům morušovým, práce Hatipoğlu kriticky reflektuje náš vztah k životnímu prostředí a nám samotným. V performativních akcích zkoumá řetězce výrobců a dodavatelů, aby poukázala na způsoby, kterými lidstvo ovlivňuje jiné organismy. Se zkušenostmi samoučené šéfkuchařky, Asli prohloubila své znalosti fermentace během rezidence na Food Lab Jan van Eyck Academie 2020-2021; v rámci své praxe se zúčastnila akcí jako Food Art Film Festival JVE (NL), Taking Root–Food Art Film Festival CCA Glasgow (UK), Foodculture Days Vevey (CH), Oerol Festival Terschelling (NL), Japanese Knotweed Festival at Mediamatic (NL) a Zamus Theaterhaus Cologne (DE).  Její instalace nebo představení uvedlo Zuiderzee Museum Enkhuizen, Radius CCA Delft, Fanfare Amsterdam, Perdu Amsterdam, Het Nieuwe Instituut Rotterdam, Jan Van Eyck Academie Maastricht, Kunsthaus NRW Kornelimünster Germany, Hectolitre Art space Brussels či A.pass Brussels.

Suraia Abud Coaik je uruguaysko-libanonská výzkumnice, interdisciplinární umělkyně a kuchařka, která žije mezi Madridem, Montevideem a Bejrútem. Vystudovala kulinářské umění a gastronomii, později se věnovala sociální a kulturní antropologii na Univerzitě Complutense v Madridu. Ve své práci zkoumá jídlo jako společenský a kulturní fenomén a spojuje výzkum s uměleckým vyjádřením prostřednictvím performancí, instalací, filmových dokumentů a vztahového umění. Zúčastnila se různých uměleckých rezidencí po celém světě, mimo jiné ve Španělsku, Libanonu, Francii, Mexiku, Nigérii, Itálii, Skotsku a České republice. Její projekty se často zaměřují na migraci, paměť a kulinářské tradice a vytvářejí mezioborová vyprávění, která propojují historii, identitu a současnou kulturu, bio umění a fermentaci. V roce 2022 vydala svou první knihu Mezze Errante, která se zabývá antropologií jídla a souvislostmi mezi Libanonem a jeho diasporou prostřednictvím kulinářských znalostí a vzpomínek na jídlo.